Péče o stromy

Proces revitalizace

Obnova silničních stromořadí bývá často na okraji zájmů správců silnic a také na okraji finančních možností a plánů rezortu dopravy. Ve většině případů ošetření silniční zeleně spočívá v řešení akutních případů – ořez zlomených větví, likvidace rozlomených či vyvrácených stromů apod., za to účelem zajištění bezpečného provozu. Proces revitalizace silniční zeleně totiž neznamená pouze zajištění průjezdného profilu a náhodná výsadba stromů, ale kompletní proces skládající se z mnoha dílčích kroků. 

Pro představu uvádíme stručný popis činností, které vedou k finální revitalizaci silniční zeleně, a kterou v krajině vnímáme ve formě ošetřených dřevin a nové výsadby. Kompletní proces je ale mnohem složitější a skrývá činnosti, které jsou pro provedení revitalizace zásadní, ale prakticky nejsou vidět.

Výběr komunikací určených k revitalizaci zeleně  

Výběr konkrétních komunikací k revitalizaci zeleně je posuzován z několika hledisek. Přednostně jsou vybírány komunikace či jejich úseky, kde proběhla či probíhá rekonstrukce zpevněných povrchů a zároveň komunikace, kde její správce v minulosti řešil či řeší problematickou silniční zeleň (př. staré ovocné aleje, vzrostlé stromy v těsné blízkosti komunikace). Dále jsou pak vybírány komunikace k revitalizaci zeleně na základě podnětů obcí či spolků, a i takové úseky, kde aleje mizí bez náhrady.

Tvorba projektu

Poté co dojde k určení prioritních úseků k revitalizaci silniční zeleně, začnou probíhat práce na tvorbě projektu. Ty se skládají z terénní činnosti, kde probíhá tzv. inventarizace zeleně a hodnocení jejího aktuálního stavu, zhodnocení terénu, zjištění možností umístění nové výsadby. Po sběru těchto dat probíhá návrhová část. Stávající stromy se dle aktuálního zdravotního stavu určují k pokácení nebo k ošetření. Nová výsadba se navrhuje na ty úseky, kde bude růst v souladu s bezpečností provozu, a kde nebude v kolizi s vedením inženýrských sítí, bránit ve výhledu, vjezdu, apod.  Vytvořený projekt se dále postupuje „do spárů" správních orgánů. Projekt musí být v souladu s územním plánem, je třeba zajistit povolení případného kácení, atd.

Žádost o dotaci, hodnocení projektu

Projekty na rekonstrukci zeleně jsou spolufinancované z „Operačního programu Životní prostředí 2014-2020".  Než však je dotace přidělena, prochází projekt několikastupňovým hodnocením. Projekt musí mít veškeré formální náležitosti (příslušné povolení správních orgánů, vyjádření, apod)., tak musí být i věcně a obsahově správný. Hodnocení projektů trvá nejméně půl roku, poté je vydáno rozhodnutí o přidělení/nepřidělení dotace.

Realizace

Pokud je projekt kladně ohodnocen a získá pro financování dotační prostředky, nastupuje fáze realizace. Samotné realizaci v terénu předchází proces výběru zhotovitele, které probíhá v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Vybraný zhotovitel většinou provede práce za podstatně kratší období, než je fáze přípravná, ale bez této fáze by realizace nevznikla. V terénu za daných bezpečnostních opatření, probíhají arboristické práce, které spočívají v odborném řezu stromů a výsadbě stromů nových. O nové stromy je pak následně pečováno dalších 10 let od výsadby.

Výpěstky ovocných stromů určených k výsadbě u komunikace č. III/2901

Probíhající ošetření stromů – komunikace č. III/2914 Dolní Oldřiš 

Probíhající práce na ošetření stromů u komunikace č. III/2901 Frýdlant – Větrov

Následná péče

U všech realizovaných projektů na rekonstrukci zeleně je kladen důraz na správné založení nové aleje či stromořadí a pečlivost provedení následné povýsadbové péče. Ta je nepostradatelnou a zásadní součástí celkové obnovy alejí a její důsledné provádění je podstatou pro dlouhodobou perspektivu kvalitní silniční zeleň podél komunikací.

O nové výsadby se musí intenzivně pečovat, neboť jsou vystaveny nepříznivým vlivům okolí, se kterým se nový sazenice neumí bez péče sama vyrovnat. Z abiotických faktorů je nejrizikovější sucho a mechanické poškození odrostků větrem či námrazou. Nejpravděpodobnějším a nejzávažnějším biotickým škodlivým činitelům může být v daný lokalitách zvěř. Samostatně pak stojí hrozba poškození vandaly či provozem automobilů. Volba konkrétních ochranných prostředků vychází vždy z lokálních podmínek daného stanoviště a ustálené sadovnické praxe. 

Rozvojová péče na výsadbách bývá zpravidla tři roky po výsadbě prováděna zhotovitelem. Provádí se dle skutečných potřeb s cílem zajištění dlouhodobé perspektivy vysazených stromů. Celková doba udržitelnosti projektů podporovaných z Operačního programu životního prostředí je 10 let od výsadby. V rámci tohoto období je i nadále prováděna následná péče o vysazené dřeviny. 

Péče o výsadby vychází z příslušných Standardů Agentury ochrany přírody a krajiny. Kontrola provádění následné péče se provádí 3x ročně, veškeré závady a nedostatky musí být do další kontroly odstraněny.

Za následnou péči se považuje provádění:

• Výchovného řezu – provádí se dle potřeby a druhu dřeviny
• Kontrola stability kotvení a kontrola ochrany kmínku (1x ročně, u ovocných stromů 2x ročně), odstranění ochrany kmene po 5 letech (u ovocných stromů po 10 letech)
• Provádění zálivky – do doby ujmutí a dále zejména v době letních měsíců, zejména pak v dlouhotrvajících přísušcích. V rámci běžných klimatických podmínek se provádí min. osm zálivek během prvního vegetačního období a min. šest v druhém vegetačním období
• Odplevelování výsadeb dle potřeby - min. 1x ročně po dobu 5 let
• Ochrana před chorobami a škůdci – spočívá ve sledování výsadeb a včasné reakce na škůdce (nejčastěji použitím postřiku), provádí se min. 1 x ročně po dobu 10 let
• Doplňování mulče - 1x ročně po dobu 5 let