Něco málo o stromech

Podle starého naučného slovníku jsou dřeviny rostliny, jejichž všechny stonky dřevnatí a vytrvávají. Jedná se tedy především o stromy a keře, ale rovněž polokeře a dřevnatící liány. Strom je pak dřevinou se stonkem celým zdřevnatělým, v dolní části nerozvětveným, přecházejícím v rozvětvenou korunu. Za stromek se považuje dřevina vysoká do 7 m, nízký strom měří 7-15 m, středně vysoký strom 15-25 m, vysoký strom 25-50 m a velmi vysoký strom měří více než 50 m.

Stromy se rozdělují podle mnoha kritérií. Mohou být například jehličnaté nebo listnaté, ovocné, lesní, či jinak užitkové, dále pak dřeviny různých zemských pásů nebo výškových stupňů apod. Vědecká disciplína, která se zabývá naukou o stromech a dřevinách obecně, se nazývá dendrologie.

Dřeviny, zvláště pak stromy, jsou značně rozměrné a patří mezi největší žijící organismy. Např. australské blahovičníky a americké sekvoje a sekvojovce již mnohokrát překonaly hranici 100 m. Ve srovnání s tím jsou evropské dřeviny většinou „malými stromky".

Také věkem se stromy odlišují od ostatních organismů. Stoletých je tolik, že je nelze ani všechny vyjmenovat. Těch, které se dožívají 500 let, už najdeme méně, z evropských dřevin to jsou např. duby a tisy. Některé stromy však žijí mnohem déle. Jedná se o již zmíněné sekvoje, které se dožívají věku i 2000 let. Ale přesto ještě nejsou nejstarší. Primát náleží nijak nápadným borovicím dlouhověkým (Pinus longaeva), rostoucím v suchých oblastech Spojených států amerických. Ta nejstarší, familiárně označovaná „Metuzalém" roste v dolomitovém pohoří White mountains. Věk těch nejstarších byl stanoven na 4700 – 5000 let.

Stromy jsou významnou složkou kulturní krajiny, jsou její pamětí a pomáhají utvářet její krajinný ráz. Staly se kultovními rostlinami a pronikly do národních a erbovních znaků. Tvoří součást historických a kulturních památek. K řadě z nich se váže pověst nebo historická událost. Nejstarší stromy jsou spojovány s věhlasnými osobnostmi, jako byli například svatý Václav, kníže Oldřich, Mistr Jan Hus a Karel IV. Váží se i k jménům prostých lidí nebo hospodářů, na jejichž gruntech rostly. Řada stromů připomíná konec nevolnictví, roboty, konec válek či vznik Československé republiky. Stromy republiky byly nejhojněji vysazovány v roce 1928, ale také v roce 1968. Mladší jedinci připomínají další výročí vzniku republiky či vstup ČR do Evropské unie.

Stromy jsou důležité nejen pro svůj kulturně historický, estetický a krajinotvorný význam, ale slouží také jako útočiště vzácných a chráněných druhů hmyzu. Pro přežití těchto druhů jsou nejdůležitější stromy s dutinami, částečně proschlé nebo dokonce mrtvé. Nejvíce vzácných a chráněných druhů hmyzu se vyvíjí ve starých dubech (Quercus), ale důležité je zachovat v krajině všechny druhy našich dřevin (včetně ovocných). Zvláštní význam mají především solitérní (osaměle stojící) stromy, které jsou dobře osluněné. V každé fázi stárnutí a odumírání stromu se na něm totiž vyskytuje jiné společenstvo hmyzu, ale i dalších organismů.

Stromové dutiny se stávají domovem řady druhů živočichů, kteří pomáhají při biologické ochraně okolních lesních i polních kultur. Z nich můžeme jmenovat např. různé druhy sýkor (koňadra, modřinka, parukářka), lejsky, některé druhy netopýrů (rezavý, stromový, parkový, vodní, velkouchý) nebo sovy (puštík obecný). Tito živočichové jsou často významnými regulátory hmyzu či drobných hlodavců. Dutiny jsou pro ně místem rozmnožování nebo úkrytu. Na dutiny jsou také vázány některé velice vzácné druhy ptáků. Patří mezi ně např. dudek chocholatý, krutihlav obecný, holub doupňák nebo kavka obecná. U těchto druhů přitom platí, že úbytek doupných stromů je i jednou z příčin snižování jejich počtu v České republice. Dutiny stromů využívají k úkrytu také někteří stromoví savci. Patří mezi ně i chránění živočichové, jako jsou všechny druhy našich plchů nebo veverka obecná.

Zdroje 

Větvička V., 2017: Stromy a keře, mé životní lásky, Aventinum, s.r.o., Praha

Kolektiv autorů, 2007: Stromy v krajině a ve městě, jejich význam a ochrana, Sdružení Calla, České Budějovice

Grusová K, 2016: Strom jako biotop (součást ekologické niky), diplomová práce, Lednice